jak to s ním je?

19. října 2009 v 0:28 | Vincent |  Zápisky
Svatí mu vůbec leží v žaludku a strefuje se do nich i v kapitole o introspekci neboli zkoumání mysli, kde líčí své zážitky během anestézie oxidem dusným, jíž se jako mladý lékař z touhy po experimentu podrobil a při níž zažil úžasný pocit vševědoucnosti, který ho pak rychle přešel. S tímto zážitkem srovnává různá blažená vidění světců a snaží se je vysvětlit nesprávným fungováním mozku, hypoglykémií a ketózou v důsledku hladovění a postu. Že by v autorovi ten jeho pocit vševědoucnosti probuzený během anestézie nakonec nějak záhadně zůstal?

Protože sám chtěl být svatým? Nebo naopak jeho jakási predestinace maloburžoasní či něco takového neblahého mu nedovolila se odtrnout od svého života? Od toho, co je po něm žádáno? Nějak se transcendovat ve chvílích, kdy se rozprostírá v nitru kosmický mír?

Není schopen se dostat do stavu, kdy se dá vnímat naplno, kterak vůkol vládne mír a láska? Musí stále sebe sama znepokojovat a špinit druhé svou vnitřní špínou? Svůj stín předávat druhým bez jakéhokoliv opodstatnění?

 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.