Robert Reich: Mýtus o „svobodném trhu“

6. října 2013 v 7:25 | Vincent |  Všelicos
http://www.literarky.cz/civilizace/89-civilizace/15958-robert-reich-mytus-o-svobodnem-trhu

Robert Reich: Mýtus o "svobodném trhu"
LtN, 5. 10. 2013

Jednou z nejvíce klamných myšlenek, které pravice (spolu se svými nesčetnými think tanky a médii) opakuje, spočívá v tvrzení, že "svobodný trh" je přirozený a nevyhnutelný a že existuje jako by mimo vlády, kdesi nad nimi. A ať už tedy generuje jakoukoli nerovnost nebo nejistotu, je zcela mimo naši kontrolu.

Vyplývá z toho postulát, že ať už budeme chtít nerovnost a nejistotu omezit jakkoli - a přimět tak ekonomiku, aby pracovala pro nás - bude to vždy nepřípustné omezení svobody trhu, což je nevyhnutelně špatně. Z tohoto pohledu platí, že když někdo nevydělává ani na holé živobytí, je to trh, kdo rozhodl, že dotyčný za to prostě nestojí. Pokud se ale jiní doslova topí v miliardách, znamená to, že za to stojí. Pokud miliony Američanů nemají práci nebo se jim mzdy smrskávají nebo mají dvě či tři práce bez jistoty, že budou pracovat i příští týden nebo měsíc, je to opravdu zlé; je to ale jen výsledek trhu.

Podle této logiky by vláda do svobody trhu neměla zasahovat určováním minimální mzdy, zaváděním vyššího zdanění lidí s nejvyššími mzdami, investicemi do veřejných projektů, které by lidem zajistily práci, regulací byznysu ani ničím jiným, protože "svobodný trh" ví všechno nejlíp.

Ve skutečnosti je "svobodný trh" ale jen spletenec pravidel, která určují, (1) co může být soukromě vlastněno a s čím se smí obchodovat (genomy? otroci? jaderný materiál? děti? hlasy ve volbách?); (2) za jakých podmínek (rovný dostup k internetu? právo organizovat se v odborech? korporátní monopoly? délka patentové ochrany?); (3) v jakých mantinelech (jedovaté léky? nebezpečné potraviny? utajované pyramidové podvody? nepojištěné finanční deriváty? zdraví nebezpečná pracoviště?); (4) co je soukromé a co veřejné (policie? silnice? čistý vzduch a voda? zdravotní péče? dobré školství? parky a dětská hřiště?); (5) jak za to vše platit (z daní, poplatků za užívání, individuálními příspěvky?). A tak dále.

Tato pravidla v přírodě neexistují, jsou lidským výtvorem. Vlády na volné trhy"nevpadají", ony je organizují a udržují. Trhy nejsou prosty pravidel; pravidla je definují.

Zajímavou otázkou je, čeho by tato pravidla měla dosáhnout. Mohou být utvořena k maximalizaci efektivnosti (s ohledem na stávající přerozdělování zdrojů), nebo růstu (v závislosti na tom, co chceme růstu obětovat) nebo férovosti (podle toho, jak si představujeme slušnou společnost). Nebo mohou být kombinací zmíněných tří cílů, které si navzájem nemusí nutně konkurovat. Praxe například ukazuje, že šířeji přerozdělovaná prosperita vede k rychlejšímu růstu. Pravidla ale mohou být stanovena i jen proto, aby zajistila navyšování bohatství těm nahoře, zatímco prakticky všechny ostatní udrží v komparativní chudobě a ekonomické nejistotě.

A to nás přivádí k ústřední politické otázce: Kdo by měl o pravidlech a jejich hlavním účelu rozhodovat? Pokud by naše demokracie fungovala tak, jak by fungovat měla, naši volení zástupci, šéfové státních úřadů a soudy by nejspíš vytvářeli pravidla podle toho, jakými by je chtěla mít většina z nás. A ekonomika by pak pracovala pro nás.

Místo toho jsou ale pravidla vytvářena vesměs lidmi u moci a u zdrojů, kteří mají na to, aby si koupili politiky, šéfy regulačních úřadů a dokonce i soudy (a advokáty, kteří před nimi vystupují). Spolu s tím, jak se tam nahoře soustředily příjmy a bohatství, přidala se i politická moc. A právě to je rozhodující pro stanovení pravidel hry. Nikoli náhodou jsou to ti samí lidé, kteří chtějí, abychom uvěřili ve fikční a neměnný "svobodný trh".

Pokud chceme omezit divokou nerovnost a nejistoty, které podkopávají ekonomiku i demokracii, neměli bychom se nechat mýtem o "svobodném trhu" zastrašit. Můžeme přimět ekonomiku, aby pracovala pro nás a ne jen pro těch pár lidí na vrcholku. Pro změnu pravidel ale musíme znovu ovládnout moc, která by beztak měla být naše.



Autor je profesor ekonomie na Kalifornské univerzitě v Berkeley, v první Clintonově vládě zastával funkci ministra práce.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.